Kdy zákon přitažlivosti může štvát?

Ahoj všem,

hlavní otázka tohohle článku je "kdy zákon přitažlivosti může štvát". Říká se, že si máme přát - konkrétní věc - ne to, jak ji dostaneme. Zákon přitažlivosti si najde cestu. Takovou, která by nás nemusela ani napadnout.

Dva měsíce zpátky jsem si koupila nový digitální fotoaparát, abych pořád nemusela převážet zrcadlovku, respektive, abych měla čím fotit, když ji zrovna s sebou nebudu mít (mám dva domovy a mezi nimi pendluji). Po pár týdnech jsem začala uvažovat, že jsem si možná mohla trochu přidat a radši si koupit nový mobil - mobil, který by měl kvalitní fotoaparát. Hlavně můj mobil fotí nic moc - jen když je dobré světlo, tak fotky jsou krásné a dost se mi seká. V říjnu ho budu mít tři roky a byl to takový ten, který se ke mě dostal náhodou. Takže jsem se nedívala na žádné parametry a prostě ho přijala. Jsem ten typ, co za mobil nechce dát víc než 3 000 Kč. Za fotoaparát to dám jedna dvě. Tak jsem si zapohrávala s myšlenkou, že bych ten mobil mohla třeba vyhrát, že by to bylo děsně fajn. V pátek jsem neodolala a dívala jsem se na jedny stránky, že bych si ho přeci jen koupila. Měsíční výplata byla hezká a nějaké peníze mám i našetřené, takže proč ne. Nakonec jsem si řekla, že počkám a když tak to proberu ještě s bráchem (většinou si vyberu třeba tři elektronické věci a pak se ho zeptám, kterou z nich by zvolil on). Hm v neděli těsně po půlnoci se mi stala taková nepříjemná věc. Dnes a ještě pár dní budu doufat a přát si, abych svůj mobil rozchodila. Ponaučení? DÁVEJTE SI BACHA, NA TO CO SI PŘEJETE :).

Také mám strašně ráda Tři oříšky pro Popelku a spoustu dalších variací Popelky a chtěla bych moc, aby můj život byl jako z filmu, z romantického a se šťastným koncem. Zatím to spíš vypadá jako moc nepovedená parodie na Popelku. Už je to přes 8 měsíců, co jsem někoho poznala a samozřejmě jsem po cestě domů něco ztratila :). A jak to bývá v těch správných romantických příbězích, vždy se něco postaví mezi ty dva. Nejsem si úplně jistá, jestli něco takového pořád chci. Šťastného konce jsem se nedočkala a už v to nedoufám. Bylo by to hafo vtipné, kdyby to nakonec ještě vyšlo. Ale s tím poznáváním lidí opačného pohlaví a ztrácením věcí, to nebylo naposled. A to nejsem člověk, který by jentak věci ztrácel. Však i můj mobil byl doteď bez škrábance :(. Skoro jako nový a já ho trochu utopím?

Takhle může trápit zákon přitažlivosti lidi, kteří na něj věří. Ti co na něj nevěří a přivolávají si do svého života spoustu nepříjemností, negativních věcí apod - štve ještě víc, ale neví o tom.

Teď mi tak došla ještě jedna vtipná skutečnost. Četla jsem jednu knihu o pravé lásce, a tam bylo, že si můžeme toho pravého vysnít i s nějakým poznávacím znakem, abychom měli jistotu, že to je on. A já si tak v duchu vtipně pronesla, že ten můj by mohl mít třeba jizvu na obličeji. Na znamení já hodně dám a taky si myslím, že kdyby přede mnou ten pravý byl, že by mi to prostě nedošlo. Respektive by mi nedošlo, že by mohl mít taky zájem. Takové věci prostě nevidím. Jsem v tomhle směru natvrdlá, takže ta jizva na obličeji by mohla být dostačující. A víte, co se říká? Že prvně je důležitá sebeláska a pak může přijít láska od jiného člověka (i k jinému člověku). Světe div se, momentálně nosím na obličeji pěknej škrábanec a ta jizva z toho možná taky bude. Jsem prostě pro sebe ta pravá.

Jaké nepříjemné zkušenosti jste si do svého života přitáhly vy? :) Nebo zábavné, ale podělte se klidně i o ty pozitivní :).