Ennie

Další článek, který bych tu nečekala. Než jsem přešla na blogger, tak na mém blogu převažovala hudba. Zde pomalu vymizela. A dnes vám přináším nálož Avrilky. Chystáte se někdo na její koncert do Prahy (hmm, respektive máte někdo lístek na koncert)? Jaké písně od ní máte rádi vy?

Jak jste si mohli všimnout, tak teď pár měsíců nepřibyl žádný článek s hudbou. Pořád a neustále poslouchám, i nové písničky, ale nějak jsem neměla potřebu se s vámi o ně dělit. Ono upřímně, ani o to nemáte moc zájem (hihi). Což je v pořádku. Ale teď mám nějak chuť se podělit o nějaké písně, tak třeba to také oceníte.

S tává se vám, že určité písničky nebo alespoň jejich části vám mluví jakoby z duše? A říkáte si - lépe bych to nevystihl/a? Proto jsem se rozhodla, že vám sem občas nějakou takovou hodím :). Většinou to dělám i v měsíčních výběrech, ale tam to většinou nijak nerozvádím. Ilona Csaková - Nehledej vážný důvody

Další měsíc za námi, neskutečně to letí. Překvapivě se mám dobře a (skoro) vše se mi daří. Bojím se jen, že v květnu se to změní. Musím začít psát bakalářku, potřebuji aby mi byl schválený projekt k ní. A zkouškové bude. A bojím se, že jak se mi něco hodně hodně podělá, tak ... no snad se nic nepodělá a když jo, tak snad to přejdu s úsměvem a budu bojovat ;).

Další měsíc je za námi a já málem napsala do titulku rok 2017 a to už je duben.

Bylo to v roce 2015 a pamatuji si to skoro jako kdyby to bylo včera. Byl to povedený den. Prvně jsem byla v Jihlavě na oslavě společnosti ICOM a rádia Vysočina.

Jaký byl pro vás únor? Mně přišlo, že v prvních 14 dnech jsem prožila minimálně měsíc, tolik se toho dělo a tolik se toho změnilo - v podstatě ze dne na den. Neuvěřitelné. Co se ale týče hudby, tak už to celý měsíc bylo takové… v duchu zeleniny a ovoce (pro vysvětlení - koukněte na celý článek).

Rok 2014 byl asi u mě nejlepší hudební rok. Dokonce jsme se s kamarádkou sbalily a vydaly se na koncert až do Londýna - kvůli předkapele! No není to šílené? Alespoň mé rodině i bráchovi to šílené připadalo, ale co už! :)

První měsíc v tomhle roce a ze začátku to vypadalo, že bude hodně v podobném stylu jako ten poslední loňský. Ale ne. Je to takový přechodový měsíc, z mé hrozně hrozně blbé nálady se pomalu dostávám do své normální (fajnové) nálady, ale doufám, že se budu cítit ještě mnohem lépe. (Nejsem troškař).

Musím říct, že úplně úžasný název akce. A taky několik písní, které jsem slyšela by se daly považovat jako úlet. Vážně občas jsem kroutila hlavou, jak někdo může napsat takový text. Hlavou mi proplula myšlenka, že bych se mohla dát na dráhu jako textařka :D. Já, která má problém vymyslet něco normálního...mé texty by tam asi pěkně zapadly :).

V roce 2014 jsem navštívila nejednu pro mě důležitou hudební akci a tentokrát přináším článek z Aerodromu. Konečně nadešel ten Den D. Nemohla jsem usnout a když už jsem usnula, tak jsem se neustále budila, abych náhodou nezaspala a neujel mi autobus. Kolem 10 hod jsem se vydala na autobus, doprovodit mě šla maminka s naší fenkou, která chtěla jet se mnou. Nejsem fanynka braní psů ani malých dětí na festivaly, tak jsem ji vstup do autobusu musela zakázat.

Čas od času jsem napsala nějaký ten report z hudební akce (bohužel né, ze všech). Ale tohle je jedna z těch, které chci mít někde pěkně přehledně, takže i když je staršího data, tak ji musím přidat i sem.

Už v roce 2014 jsem začala přidávat na svůj blog měsíční výběry . V těchto výběrech naleznete písničky, kterým jsem v daném měsíci věnovala hodně pozornost. Většinou z nich lze vyčíst i moje rozpoložení. Tento měsíc převážně české písně. Normálně poslouchám anglický punk rock. Tenhle měsíc byl hodně jiný než moje ostatní.

Na skupině Simple Plan jsem vyrostla. Simple Plan byli mojí nejoblíbenější kapelou několik let, s kamarádkou jsme dělaly vše proto, abychom je sem nějak dostaly. Asi si říkáte, že když se sem poprvé dostali, že to pro nás bylo něco jako splněný sen. Ba ne, vůbec ne. Kamarádku rodiče nechtěli pustit a mě to zrovna nějak nelákalo. Když se sem dostali, ale podruhé…to už jsem je moc neposlouchala, ale stejně jsem neodolala. Jsem blázen do koncertů. Opsala jsem všechny své známé, plno lidí by jelo. Ale nakonec jela jen jedna jediná kamarádka, do které bych to zrovna neřekla. Ta kterou zmiňuji hned na začátku, by jela, když byly vyprodané lístky (strašně to "oplakala"). Psala jsem jí, že ještě budou nějaké lístky, ale ona ne… prostě to bylo takové oplakání pro ostatní, ale doopravdy asi jet nechtěla.