úterý 1. května 2018

Uvnitř jsem pořád malá holka

Malá holka, co se občas bojí. Malá holka, co se tváří, že jí nic neubližuje. Malá holka, co ji poblázní kluk a má pocit, že by přece jen ten princ na bílým koni existovat mohl. Malá holka, která se bojí, že ji někdo ublíží. Malá holka, co je ráda ve společnosti rodičů, i když občas cítí, že se i ona musí starat o ně a radit jim. Ale u nich je v bezpečí. Malá holka, co má ještě menšího bráchu, a kterého by za jiného nevyměnila. Kterého pořád bude ochraňovat a starat se o něj, i když už i on je dospělý. Malá holka, co má sny. A rozhodla se za nimi jít. Malá holka, co nemůže usnout kvůli klukovi. Malá holka, která má také problémy a svoje rady neposlouchá, protože se bojí. 

Malá holka, která své strachy překonává, ale občas to prostě stejně nejde. Malá holka, která ví, že vystoupení z komfortní zóny stojí za to. Malá holka, co se za svoje názory nestydí.



4 komentáře:

  1. To je hrozně krásně napsáno. Uvnitř každého z nás navždycky zůstane kousek toho malého vystrašeného dítěte. Je to normální. A někdy je taky moc hezký se k tomu dítěti zase vrátit a na chvíli jím znovu být.

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsi prostě spisovatelská jednička. Moc krásný. :-) Pořád budeme tím malým dítětem, protože budeme vzpomínat na to, co bylo, ale už není. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc hezky napsané, myslím, že všichni v sobě máme to své malé já. Alespoň já jsem určitě vnitřně malá holka. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. To je krásný. Jako děti jsme nejupřímnější, nejvíce schopni prožívat čistou radost bez starostí. Je třeba si to připomínat. Je třeba pořád zůstat malými.

    OdpovědětVymazat

Každá bolest jednou odejde

Každá bolest jednou odejde, ať už ji cítíme uvnitř našeho srdce a nebo nás bolí ruka, protože jsme se praštili. Pokud tu bolest nebudeme vy...