Malá holka, co se občas bojí. Malá holka, co se tváří, že jí nic neubližuje. Malá holka, co ji poblázní kluk a má pocit, že by přece jen ten princ na bílým koni existovat mohl. Malá holka, která se bojí, že ji někdo ublíží. Malá holka, co je ráda ve společnosti rodičů, i když občas cítí, že se i ona musí starat o ně a radit jim. Ale u nich je v bezpečí. Malá holka, co má ještě menšího bráchu, a kterého by za jiného nevyměnila. Kterého pořád bude ochraňovat a starat se o něj, i když už i on je dospělý. Malá holka, co má sny. A rozhodla se za nimi jít. Malá holka, co nemůže usnout kvůli klukovi. Malá holka, která má také problémy a svoje rady neposlouchá, protože se bojí.
Slovo, které vám s největší pravděpodobností nic neříká. Ani mně donedávna nic neříkalo. Možná vás napadá, že to bude opak fragility (křehkosti). Do určité míry je antifragilita (tento pojem vymyslel Nicholas Taub) schopnost posílit poškozením . Prostě, když se vám stane něco, co vám ublíží, ale na druhou stranu z toho posílíte. "Co tě nezabije, to tě posílí." Nietzsche
To je hrozně krásně napsáno. Uvnitř každého z nás navždycky zůstane kousek toho malého vystrašeného dítěte. Je to normální. A někdy je taky moc hezký se k tomu dítěti zase vrátit a na chvíli jím znovu být.
OdpovědětVymazatTy jsi prostě spisovatelská jednička. Moc krásný. :-) Pořád budeme tím malým dítětem, protože budeme vzpomínat na to, co bylo, ale už není. :-)
OdpovědětVymazatMoc hezky napsané, myslím, že všichni v sobě máme to své malé já. Alespoň já jsem určitě vnitřně malá holka. :-)
OdpovědětVymazatTo je krásný. Jako děti jsme nejupřímnější, nejvíce schopni prožívat čistou radost bez starostí. Je třeba si to připomínat. Je třeba pořád zůstat malými.
OdpovědětVymazatVidím nový dessign :) a podľa mňa sme všetci malé deti a niekedy to je dobré :)
OdpovědětVymazat