Čas od času jsem napsala nějaký ten report z hudební akce (bohužel né, ze všech). Ale tohle je jedna z těch, které chci mít někde pěkně přehledně, takže i když je staršího data, tak ji musím přidat i sem.
Na Brněnský Majáles jsem se původně nechystala. Vzniklo to shodou náhod. Ale když už jsem měla na bytě náramek, tak jsem se začala neskutečně těšit. Hlavně na Zoči Voči, co si budeme vykládat. Kluci byli vážně skvělí. Ale nebudeme předbíhat, začneme pěkně od začátku. Úplně od samého začátku...
S holkami jezdíme na Českéhrady.cz. První rok jsme byly jen čtyři, pak se přidala Šárka...a myslely jsme, že máme novou tradici. Další rok, nám to bohužel nevyšlo. Holky vybraly hrad Veveří poblíž Brna. Z původní trojky na něj dorazily dvě - každá z někým jiným a ani se nepotkaly. Jedna razila se Šárkou. A já jsem byla kde? No kde jsem sakra byla? Měla bych mít dobrou výmluvu...a která se dobře zapamatuje :D. Někde jsem byla, ale nevím kde. A celkově mě loňský program nezaujal. Letos byl v plánu jeden hrad také (dokonce jsme se tam měli objevit a potkat všechny). Akorát kamarádka třech (včetně mě) bude mít svatbu. Tak s těma zbývajícíma dvěma jsme se rozhodly nakonec pro Brněnský Majáles. (Jsem velmi ráda!) Nakonec to jedné nevyšlo. Ještě asi týden předtím jsem psala (jiné kámošce), že je super, že už máme "lístky", že se na mě nebudou moci vyprdnout. No bohužel. Ale asi měla skvělý důvod - je na neschopence... Ale že by nám dala kamarádka vědět? Musela jsem to zjistit pomocí FB, když prodávala náramek (kolem 21h večer před Majálesem). No což už, trošku mě to naštvalo... I když to vypadalo, že nás na BM vyrazí hodně (základní sestava 3+1*, plus s několika lidima se tam určitě setkáme...)., tak jsme vyrazily ve třech :).
*snažím se nepsat všechny podrobnosti, ale ta jednička měla být kamarádka, která tam měla jít jen kvůli té na neschopence...trošku to nechápu, bavíme se všechny, tak mohla v pohodě vyrazit s námi:D
Do Brna jsem vyrazila už v úterý, Šárka za mnou dojela kolem 20 hod. Probraly jsme nové novinky, doladily program (s tím, že já už ho měla :D a Šárka mi jen řekla, že tady půjde sem a tady sem i když o tomhle taky přemýšlela...ale...no uvidíme :D). Pak jsme zjistily, že naše třetina nedorazí. A šly jsme nabrat energii. I když to vypadá, že jsme šly po chvilce. Nešly...asi někdy po půlnoci.
Ráno jsme se probraly před 8h. Nasnídaly se, pustily pár písniček na navození nálady :D. A přemýšlely, jak to uděláme s tím obědem, na který jsem do 6. 5. 2014 vůbec nepomyslela :D. Všechno parádně promyšlený, ale že bychom obědvaly? Na co? Proč? :D Nakonec jsme vyrazily do KFC na tortillu, kterou jsme si koupily s sebou a šly si sednout na náměstí Svobody, kde už se shromaždoval Majálesový průvod, s kterým jsme samozřejmě nešly. Poseděly jsme, pokecaly a pak vyrazily šalinou směr Výstaviště. Když jsme vystoupily, narazily jsme na průvod a na těch pár minutek se přidaly :). Dost mě překvapilo, kolik bylo "vlezů" na Majáles - hodně - ani fronty se netvořily (alespoň né, když jsme šly my :)). Na začátku jsme dostaly mapku a harmonogram. A šly jsme obhlédnout terén.
Udělaly jsme spoustu věcí...zahlasovaly jsme pro krále (ano pro prince :D ale dokonce se stal králem ;)), pokecaly, zasmály se...ale kdybych Vám líčila každý náš krůček, tak bychom tu byly velmi dlouho!!!
První intepret, od kterého jsme si něco málo poslechly, byl Johny Machette...ano, myslím to vážně! :D Nikdo jiný tam zrovna nikde nehrál. Můj bratříček několik písní od něj poslouchá. Takže jsem znala i pár textů, ikdyž jsem to nedávala znát :D. Nejvíce si tohle vystoupení užíval Citron, Grep, Třešen...týpci, propagující pivo ;). Jo a samozřejmě, že náš Johnny přijel pozdě. Neodhadli cestu do Brna. Abych pravdu řekla, tak jsme se se Šárkou rozhodly, že všichni, kteří ho doprovází jsou sympatičtější než on! :D Ale né, že bych ho chtěla nějak kritizovat. Dokonce bych řekla, že ten druhý "zpěvák" byl lepší. No dobře, zase jednou trošku přeháním. Není špatný, ale není to můj hrnek kávy... Když tak koukám, tak bez té kšiltovky by asi vypadal lépe. Šárka znala jen jednu píseň a to jsme slyšely část jen zdálky, protože jsme se chviličku před ní rozhodly, že už jdeme dál...čekat na UDG.
UDG jsme samozřejmě nestihly celé. Ale i tak si je Šárka určitě moc užila. Já už je moc nemám ráda. Moje láska k nim upadla, když jsem je měla možnost párkrát vidět naživo... k tomu bych se moc nerozepisovala. A hlavně jsem přemýšlela, jak navigovat Emm, aby nás našla :). Chvilku to vypadalo bledě, ale naštěstí jsme se našly.
Pak jsme se i s Emm vydaly na Voxela. Každá jsme znaly jen pár písní. Asi bych to shrnula výrokem Šárky "On je fakt dobrej...ale samozřejmě jsou i lepší.". Jeho píseň Trip mi ještě občas zazní v hlavě. Musím říct, že je vážně dobrej a dost jsem si s ním prozpěvovala.
Dále jsme zamířily na Rybičky 48, které už jsem měla taky možnost slyšet. A pár jejich písní jsem měla ráda. Bohužel jak tady, tak u UDG se projevilo, to že už jejich styl hudby nemusím nebo se i změnili (to samé platí pro Mandrage). A tím pádem jsem jejich nové písničky neznala.
Vážně jsem byla ráda, že jsem nakonec změnila outfit. Protože s mým původním bych moc nepochodila. Dokonce jsem si vzala i moji jedinou použitelnou bundu s kapucí, která mi teda moc nepomohla a stejně jsem byla úplně promoklá. Dokonce když jsem pak šloupla (několikrát!) do kaluže, tak mi nateklo do boty. Ale kdybych si vzala ty původní? Tak bych v botách měla mokro už u Voxela.
Po R48 jsme se šly na chvíli schovat do haly, kde hráli Skyline. Kteří nejsou špatní, ale rozhodně to není, něco co bychom vydržely poslouchat dlouho a tak jsme nakonec radši šly na déšť (ne, jen jsme se šly porozhlédnout po něčem jiném).
Nakonec jsme došli před hlavní stage, kde měli začít hrát Mandrage. Dokonce jsme se jich i dočkali :). Zazpívali si s nimi pár písniček a přibližně v půlce jsme odešly na hvězdy dne.
Na Zoči Voči, které jsem chtěla slyšet od začátku do konce! :) Nejen já. Dokonce jsme chytly skvělá místa - druhá/třetí řada uprostřed. Já s Emm jsme si vystoupení velmi užily. Šárka je trochu nervní člověk a zase tak moc ZV nezná. Ale mě ani Emm nezkazilo náladu, že jsme lítaly až kdoví kam. Abyste pochopily, tak pár šílenců, to za námi roztočili až tak, že do nás neustále narážely a my...dokonce to schytal i můj řetížek (je přetržený). V jednu chvíli jsem myslela, že přijdu i o tričko :D. No jo, byla to sranda. A snad ani nebyla chvíle, kdy jsem nezpívala. Ani když jsem zrovna letěla a snažila se zadržet alespoň zábradlí :D. Dokonce nemám ani modřinu na obličeji.
Pak jsme na chvíli zakotvily u Wohnoutů, které jsem musela ze svého programu vyškrtnout, protože prostě...dvě slova...ZOČI VOČI! :D No Svaz českých bohémů si nechali nakonec, tak jsem alespoň jednu z těch lepších písní slyšela! :)
Při posledních tónech jsme se vydali na Inekafe. O kterých jsem se tuhle zmiňovala. Moji nejoblíbenější píseň nehráli. Ale několik, kterých jsem znala samozřejmě zahráli. A zjistila jsem, že těch dobrých písní mají sakra víc! :) Kluci byli nadšené, kolik se nás sešlo pod pódiem, když na jiném pódiu byl Tomáš Klus. Dokonce i Šárka nakonec dala přednost skupině Inekafe a nám ;).
Pak nastala odmlka kapel. Nechápu, že tam nemohli dát Wohnouty nebo toho Kluse... No přece bychom si nenechaly utéct čekání na gyros v tortille. Ano, měla jsem trochu tortillový den :D. Naše čekání trvalo zhruba 1h 20minut a bylo velmi velmi zábavné :D. Tak jako přežily jsme to, ale koho by bavilo stát ve frontě na jídlo. Kdybychom aspoň čekaly pod pódiem na Chinaski. A moment já čekala déle :D. Emm už se cpala a mně tu tortillu nechtěli dát a nechtěli...pak jsme s jídlem v ruce zaparkovaly, co nejblíže u Chinasek. Abych pravdu řekla, takhle daleko jsme nestály nikde. Vlastně já jsem takhle...ale jo stála na Amy MacDonald, na kterou jsem šla jen abych mohla říct "slyšela jsem Amy" :D. A pak jednou vlastně na Tata Bojs. Ale upřímně mi to bylo jedno, ještě jsem si říkala, kam nás to ta Šárka až táhne. No jo ta jediná už byla najezená. Mně bylo jedno, kde stojím. Hlavně, že mám jídlo, slyším Chinaski a vidím na pódium. Parádní efekty, písničky suprový a jídlo...chápete? Měla jsem konečně jídlo. :D :D :D
:D No po té jsme měly možnost shlédnout Hentai Corporation (pozn. které se vyskytovaly v hale). No to mi bude Marsí závidět, až jí to budu líčit. S M. jsme už měly tu možnost tuhle šílenost poznat. Měla jsem z toho celkem obavy a po pár písní jsme s holkami radši šly na čerstvý vzduch. Pak nám byla zima a šly jsme obhlédnout další haly. Zakotvily jsme hned ve vedlejší hale, kde právě hráli Kensington - pro nás neznámá kapela z Nizozemska. Která byla celkem dobrá :). Jen mi jich bylo trochu líto, že tam měli tak málo lidí. Vždyť i my jsme seděly na boku - už trošku unavení po celém dni.
Poslechly jsme si pár písní a hurá na The Paranoid. Pro mě celkem neznámou skupinu (pro Šárku úplně). Ale těšila jsem se, že si ji konečně poslechnu. Protože už jsem se na jejich poslech chystala velmi dlouho. Sice jsem neznala jejich texty a už jsem byla celkem unavená, alespoň na mých nohách jsem to pociťovala, ale i tak jsem si to užila. A doufám, že kluky ještě někdy uvidím...no je to hodně pravděpodobný :).
Po The Paranoid jsme se rozloučily s Emm a vydaly jsme se směr byt. Šárce byla zima a ani na TP se nedokázala zahřát. Ono už tam stejně byly jen nějací DJs a pak se to přesunovalo do klubů.
Na to, že jsem neměla tucha z jakého nástupiště (napsala bych zastávky, ale takhle bude více jasné, že jich tam je víc u sebe :D) a jestli nám to vůbec pojede. Protože podle stránek bude doprava posilována přibližně do 2h. Tak jsme měly štěstí a byla to ta první a hned jela. Dokonce jsem nechala Šárku si sednout a hurá do postele. Cestou mi v hlavě hráli Zoči Voči. Na byt jsme se dostaly v pohodě. A vůbec se mi nechtělo spát :D. Tak jsem si pustila hudbu, jakou - můžete hádat :). Je to velmi jednoduché. A všem by to mělo být po přečtení článku jasné! :)
Jsem velmi ráda, že jsem na Majáles šla. Ale to všem asi došlo.
PS: Pokud ještě máte náladu na čtení, přečtěte si ještě report z trochu jiného úhlu ;).
Originální článek zde.
Komentáře
Okomentovat