Přeskočit na hlavní obsah

Zákon přitažlivosti

Zákon přitažlivosti. Asi jste o něm slyšeli, umím si představit, že některým lidem už jeho neustálé omílání leze na nervy. To bude tím, že na to nevěří. A dělají chybu.


Občas je chápu. Proč by mi měl ležet svět u nohou? (Čti, proč bych měla dostat všechno, co chci. Kor když je to dost velké a já nejsem dost dobrá.) Pokud v to nevěříte, zkuste to změnit. Ale musíte začít v to opravdu věřit. Začněte s nějakými maličkostmi :-). Postupně to půjde lépe.

Také si myslím, že když je člověk optimistický, tak má lepší život a přitahuje do svého života jen to pozitivní. Ještě minulý rok, byl skvělý a optimistický. Přelom roku 2017 a 2018 už byl horší - začala jsem být pesimistická skrze najití "toho pravého", založení rodiny… řešily jsme to hodně se spolubydlící - potkala vysněného chlapa - znají se už věky,  ale dlouho se neviděli (protože každý šel po střední do jiného města), napsala mu a pak se znovu poznávali a zjistila, že je hodný milý a předtím nevěřila, že by někdo takový mohl existovat. Jenže … bohužel zjistila, že není tak dokonalý, jak si myslela. Kolem nás se vyskytovaly páry, které se najednou také rozpadaly a nejlépe s ročním dítětem. Do toho jsem někoho potkala já (ano, jen potkala) - říkala jsem si, že mám vysoké nároky - on vypadal, že by většinu mohl splnit - bohužel i to, z čeho jsem si dělala srandu, že až potkám toho pravého, že určitě bude mít ty moje vlastnosti, které nechci - bude kouřit a bude nosit žabky. Co myslíte? No jasně. Ale když jsme se loučili, tak mi na chvilku proběhlo hlavou, že to nemá cenu. A jelikož mám strach, že by mi někdo mohl zlomit srdce, tak jsem "utekla". Je fakt super pocit si zlomit srdce sama. Vím, že tohle bych už neudělala a zariskovala bych, protože kdyby mi zlomil srdce, kdybych zjistila, že se prostě k sobě nehodíme, tak by to bolelo méně. Blížily se Vánoce, takže si umíte představit, jak jsem si říkala, že jsem kráva, že je budu mít pěkně osamělý. Ale dal mi i naději, že vážně někde ten pravý být může. Vždyť i on splňoval, tolik bodů z mého seznamu - vlastně skoro všechny. Splňoval i to, co jsem nechtěla. A to je ono, zákon přitažlivosti nerozlišuje negativitu od pozitiva. Takže nechci vlastně znamená, že chci. Rozhodně věřím, že někde je i ten, s kterým budu šťastná do konce života. Kdo ví, třeba to bude zrovna on a až se znovu potkáme, tak už ani nebude kouřit.

Pak přišla další rána - škola. Jenže předtím měla stejný problém jiná kamarádka. Nikdo se na Vánoce netěšil, všichni si prožili něco hrozného. (Vánoce jsem měla fajn - aspoň 23. a 24. - přišla jsem na jiné myšlenky.) Ale pak to šlo pořád z kopce. Leden byl ještě šílenější. Sice tam bylo i pár pozitivních věcí - třeba A z první letošní zkoušky, na kterou jsem se učila den předem. Už nějak nevím, co se v lednu dělo. Jen vím, že jsem asi 14 dní byla v depresích - a nic pro mě nemělo smysl.


Časem se to lepšilo, už jsem začala přežívat. Našla jsem nový impuls - nabídka brigády - sama od sebe. A fakt bude skvělé až to budu dělat! (Ano, ještě to není jisté). Ale v té chvíli jsem si říkala, že jsem vlastně toho dost dokázala. Hledala jsem to pozitivní. Zpátky k brigádě, říkala jsem si, že to není jisté - že tam může někdo jiný dohodit známého nebo podobně. Ano, i já mám pořád hlavně o sobě pochybnosti. Pak mi naskočila na Facebooku jiná úžasná nabídka (nebyla přímo pro mě) a já si říkala, že zkusím poslat životopis, protože by mě zajímaly další informace a nemůžu nic ztratit. Pozice už byla obsazena, ale paní mě doporučila kolegyni z jiného oddělení, že s mojí specializací bych se ji hodila a hned ten den se mi kolegyně ozvala a já za pár dní šla na pohovor. Říkala jsem si, že by bylo boží, kdybych mohla odmítnout nějakou práci. Cítila bych se fakt skvěle (nevím, jak ten pocit popsat).

Přitahování věcí do mého života v posledních pár dnech (v únoru)
  • mluvila jsem o svém spolužákovi ze střední, že jsme si dříve psali k narozeninám, k svátkům atak - druhý den jsem ho po dvou a půl rocích potkala
  • osmnáct mi bylo už před několika lety, v prosinci mi jeden kluk tipoval 27, když jsem řekla, že ne, tak chtěl zvyšovat (takže asi všichni víme, že si původně myslel víc, ale ubral mi) a já si říkala, že by bylo fajn, kdyby až budu kupovat ten chlast, chtěli po mě občanku - ano, mladá paní dokonce říkala, že vypadám velmi mladě
  • zavolala mi paní z pohovoru a dala mi čas tři dny na rozmyšlenou (sama jsem si to určila, vím, že oni na to chvátají a chtít víc by mi bylo blbé) - a já to odmítla i když mě v té druhé práci ještě čeká pohovor a nemám to černé na bílém
  • s kamarádkou jsme si daly dárky na Valentýna, i když ona má přítele - slavíme i výročí přátelství - myslíme si, že by si lidé měli dělat radost a kytičky nám určitě udělaly radost a také naše přátelství je pro nás speciální a vážíme si ho
    • samozřejmě, že pár lidí si myslelo, že jsme něco víc než kamarádky - ale nevadí nám to, lidi by tolik neměli dbát na tom, co si myslí ostatní - kor když je to negativní - ti lidé vám můžou být ukradení a většinou jsou pod vaší úroveň (čti stupidní)
    • říkala jsem si, že by bylo vtipné, kdybychom potkaly někoho známého a, že určitě potkáme - ano, ani ne za tři minutky jsme potkaly známou a později kamarádčinu známou
Poslední tři body jsou ze dvou po sobě jdoucích dnů. Ale bylo toho více a ještě bude. Vlastně bych možná mohla zmínit, že před těmi dvěma skvělými dny, to bylo děsné - máme problémy i s bytem. Je toho hodně. Pak jsme se spolubydlící si chtěly najít byt jen pro nás dvě. Kamarádka trochu změnila plány a já prostě strašně moc chtěla z tohohle bytu vypadnout, takže půjdu sama? Ano, půjdu. Ale až budu mít podepsanou brigádnickou smlouvu. Najdu si super byt, v super lokalitě a s jednou super spolubydlící (už mám i představu té lokality i bytu). Takže za pár měsíců budu informovat ;). Spolubydlící zase obrátila a možná nám to nakonec vyjde i spolu. Kdyby ano, tak by to bylo pomalu až k neuvěření, protože předtím, jak jsme o tom pořád mluvily, tak jsem si říkala, že by to bylo fajn. Pak přišel problém s bytem a já se na to začala těšit, představovala jsem si to a všem jsem říkala, že si spolu budeme hledat byt a věřila jsem v to, že vážně budeme bydlet spolu. Pak jsem ale přestala věřit … uvidíme.



A začínám znovu být optimistická, radovat se z maličkostí. Na Valentýna jsem byla večer s dvěma kamarádkami v čajce, bylo to super - hodně jsme se nasmály. Bylo i krásné sledovat kamarádku, jak si užívá vůni tulipánků - dělejte lidem občas radost a jen tak! Nemusí být Valentýn, ale myslete i na ostatní. Zvedne to náladu i vám :). Den po Valentýnu jsem jela za jednou paní v důchodu - nemůže chodit a je pořád doma, takže je ráda, když ji někdo přijde navštívit. A strašně strašně miluje skořicové rohlíčky, takže jí je vždycky vezmu (bohužel, většinou se zvládnu stavit jen jednou za půl roku). A bohužel, vždy trvá, na tom, že mi je zaplatí. Ale i tak z nich má fakt radost. Nejsem člověk, který by se líčil a když se nalíčím (jen stíny, řasenka a třeba rtěnka), tak se občas cítím blbě, nesvá. Líčila jsem se fakt málokdy, ani na akce ne. Ono když je léto a já jsem alergik, tak mě i více svědí oči. A nechtěla jsem prostě, přišlo mi to zbytečné. Teď už se občas líčím (přirozeně a málo). A častěji si říkám, že mi to sluší, že to vypadá dobře apod. A lakuji si nehty, ty skoro celý život. Mám ráda barvičky (nejraději samozřejmě modrou). A paní mi, ty stíny pochválila a později, že mám i hezkou barvu laku (tentokrát červenou). Potěšilo mě, i to, že mě chtěl pustit jeden kluk - chtěli jsme oba a jeho to pobavilo a usmál se. Lidem zvedne náladu i to, že se míjíte a usmějete se. Další paní byla mile překvapena, když jsem ji pustila sednout a mně potěšilo i její děkuji.

Nebudu tu psát, o tom, co je to zákon přitažlivosti a jak na něj. Pokud to někoho zajímá, vyhledejte si o tom něco - nejlepší pro začátek budou asi videa na Youtube - spousta i českých youtuberek o tom mluví :). A knih? Je nepřeberné množství. Byla jsem na Valentýna v knihkupectví a až jsem byla překvapená, jak momentálně letí různé motivační knihy, bylo jich tam hodně a plno bych si chtěla alespoň prolistovat. Sebepoznání, sebeláska, zákon přitažlivosti, lepší život, … jo, to jsou témata, která teď letí. Bohužel, bude těžké v tom množství knih najít, ty pravé. Ale musíte věřit, že budete mít šťastnou ruku :). (To hlavní se bude pořád opakovat a mělo by to být v každé z nich.)

Jasně, občas si ještě na toho kluka vzpomenu a povzdechnu si. Mohlo to být skvělé, úžasné, … musím Vám to přiznat, ještě nikdy jsem nepotkala někoho, kdo by mě tak zaujal. Jenže jsem se bála riskovat. Nechci promarnit žádné další šance, které se mi riskováním mohou naskytnout. Samozřejmě bych neriskovala svůj život a další věci. Ale momentálně to na, co se chystám mi nemůže moc uškodit. už jsem to udělala. O důsledcích pravděpodobně budu informovat, zatím se neprojevily. Přijdou další příležitosti a pravděpodobně mnohem lepší. Jde jen o úhel pohledu a ten musí být optimistický! 

Mějte krásný život!
A usmívejte se!
Hlavu vzhůru :).


Komentáře

  1. Ennie :D ja patrím k skupine ľudí, čo veľmi v toto neveria.
    Samozjme niekedy je to len o uhle pohľadu :D
    Každopádne som zvedavá čo si zariskovala :D

    OdpovědětVymazat
  2. Ono je důležité si tu pozitivní náladu trošku udržovat, jak se člověk dostane k pesimismu, těžko se z toho vyhrabává a najednou se mu zdá, že všechno je špatně a všechno je těžké... :-) Co se týče školy, tam je to jak na houpačce všude, jsou zkoušky, na které dostanu A, aniž bych se na ně pořádně podívala, a potom se můžu učit jak blázen a stejně je to F. Letos jsem na Valentýna sama už nebyla, ale vloni ano. Domluvily jsme se tehdy s kamarádkou, že si to užijeme spolu a bylo. Zašly jsme si na pizzu, daly jsme si vínko, pokecaly, pobavily se a šly do kina. Byla to taková naše malá dámská jízda, ač by si někdo taky mohl myslet, že nejsme jen kamarádky, ale bylo nám to jedno. :-) Šlo o to si to užít a odreagovat se. Ať ti ta pozitivní nálada vydrží co nejdéle!

    OdpovědětVymazat
  3. Príde mi fajn, že v toto niekto dokáže veriť :D Ale ja medzi tých ľudí nepatrím. U mňa to funguje skôr opačne - čím viac sa bojím toho najhoršieho, tým menšia pravdepodobnosť, že sa to stane. A naopak - ak sa na niečo príliš teším, niečo sa 100% pokazí. Väčšinou sa snažím nemať žiadne očakávania na nič, nech potom nie som sklamaná :D

    OdpovědětVymazat
  4. Mám jakousi schopnost před tím dobrým utíkat nebo to úplně pokazit... Snad už odjakživa. Připadá mi, že někdy musí být trochu hůř aby mohlo být lépe. Rovnováha je vesmíru nebo tak něco.

    OdpovědětVymazat
  5. Já souhlasím s tím, že pokud je člověk pozitivně naladěný a rozdáváš lásku lidem kolem sebe, tak se ti to vrátí. :) I když já jsem dost pesimistický člověk, takže je to pro mě kolikrát náročné. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Antifragilita

Slovo, které vám s největší pravděpodobností nic neříká. Ani mně donedávna nic neříkalo. Možná vás napadá, že to bude opak fragility (křehkosti). Do určité míry je antifragilita (tento pojem vymyslel Nicholas Taub)  schopnost posílit poškozením . Prostě, když se vám stane něco, co vám ublíží, ale na druhou stranu z toho posílíte. "Co tě nezabije, to tě posílí." Nietzsche

Co si chci přečíst v roce 2023

Souhrn přečtených knih v roce 2022 doplním později. U knih v angličtině jsem se rozhodla na rok 2023 snížit počet knih, protože vím, že bude ještě méně času na čtení než v roce 2022. A protože bych si ráda půjčovala knihy v knihovně a přednost budou mít ty v českém jazyce (převážně odborné knihy), jelikož ještě nevím přesně do které knihovny budu chodit, tak většinu knih ještě doplním - i když mám udělaný počáteční průzkum více knihoven a tudíž mám i docela představu, co za knihy budu číst. K té angličtině je ještě vtipné, že první polovinu roku mám našlápnuto na to, že bych přečetla i víc než 10 ročně a najednou nějak ten zájem odpadne, tak jsem zvědavá, jestli v roce 23 to bude stejně a nebo ne.

Symboly štěstí

Tentokrát se podíváme na symboly, které jsou považovány za nositele štěstí. Níže vypsané amulety a naše osobní amulety nám dodávají důvěru, více si věříme, protože máme nakloněné k sobě vyšší síly nebo jednoduše řečeno prostě štěstí...