pondělí 26. března 2018

Každá bolest jednou odejde

Každá bolest jednou odejde, ať už ji cítíme uvnitř našeho srdce a nebo nás bolí ruka, protože jsme se praštili. Pokud tu bolest nebudeme vyživovat, držet se jí, tak jednou se probudíme a zjistíme, že je pryč (prvně si to ani neuvědomíme). Jen z ní nemůžeme udělat středobod našeho života.

To jak se cítíme a čemu věnujeme pozornost, je jen na nás a záleží na nás, jak se k tomu postavíme a co s tím uděláme. Budeme se nadále utápět v sebelítosti? Zůstaneme naštvané na ostatní? Například na sestřičku, která nám blbě vzala krev a nás ta ruka bolí? Na řidiče auta, který nás srazil a naše noha skončila kvůli tomu v sádře? Možná nás srazil, když jsme přecházeli na zelenou, ale pořád je na tom i náš podíl - mohli jsme se přesvědčit, jestli nějaký blázen nejede. Tak přestaňte vinit lidi kolem vás - bude vám lépe. A hlavně odpusťte sami sobě. To je nejdůležitější a nejtěžší.

Neříkám, že nemáme věci prožívat… ale všeho s mírou - stejně jako alkohol! Protrpěla jsem to, olitovala a jdeme dál. Za hezčími vzpomínkami, za novým dobrodružstvím, za lepším já. Žít tak jako kdybychom nemuseli ničeho litovat, to je oč tu běží. Užívat života plnými doušky. Pokud ztratíte člověka, který byl pro vás důležitý. Nelitujte toho, buďte rádi, že jste s ním mohli prožít krásné chvíle. Posunul vás někam dál a teď uvolnil místo ve vašem životě pro někoho, kdo pro vás bude důležitý a možná zůstane napořád. Některé lidi potkáme jen na chvíli, abychom se od nich něco naučili, aby (po)změnili náš pohled na svět.

Bude líp!

(Jen se musíte zaměřovat na věci, které mají smysl. Neutápět se v bolesti ani v minulosti. A odhodit pesimismus.)


Žádné komentáře:

Okomentovat

Nevěra a její vliv na můj život

V článku jsem sepsala svůj pohled na nevěru a jak ovlivňuje tohle slovo/chování můj život. Je to takové trochu smutné. Možná bych se na řeš...