Přeskočit na hlavní obsah

Risk je zisk

V jednom článku jsem psala, že jsem zariskovala, ale nebylo to tak, že kdyby to nevyšlo, že by se stalo něco hrozného nebo tak. I na Instagramu jsem psala, že "Občas musíme zavřít jedny dveře, aby se otevřely další (případně, aby zůstaly otevřeny další a my měli možnost projít jimi)." 


Myslím si, že když člověk něco chce, tak by měl i zariskovat, udělat vše, aby to získal. (Neberte to úplně do slova, všechno má své hranice.) Na začátku roku mi psal jeden pán z jedné instituce (nechci moc zabíhat do podrobností - samozřejmě bych se ráda pochlubila, ale nevím, jak moc můžu nebo nemůžu), kde jsem minulý rok byla na praxi, že by u nich byla možnost brigády (na jiném oddělení) a jestli bych měla zájem. Samozřejmě mě to moc zaujalo. Ale věděla jsem jen pár informací a nic nebylo jasné ani jsem nevěděla, jaké by bylo finanční ohodnocení. A i když mě peníze moc nezajímají a brala jsem to hlavně z toho, že by to byla dobrá zkušenost (je to druhá největší instituce v ČR v našem oboru - nebo podoboru - on ten obor má hodně směrů, jakým se vydat a asi půjdu tím to směrem, takže WOW). Jistě, kdyby ty peníze byly nějaké nízké, tak bych to asi nebrala, ale říkala jsem si, že by ten plat tam měl být OK.

Jenže pak mě zaujal ještě inzerát na jinou práci a chtěla jsem se dozvědět více informací, tak jsem poslala životopis. Paní mi odepsala, že pozice je už plná, ale její kolegyně někoho hledá na poloviční úvazek a že bych pro ni s moji specializací byla zajímavá, takže jí dala na mě kontakt a domluvily jsme si pohovor. A světě div se, chtěli mě. Jenže já jsem cítila, že chci víc to druhé, které jsem neměla jisté a ještě jsem nevěděla ty peníze. Takže jsem se poptala a i na to jak bych to měla moc jisté - jestli by mě čekal pohovor atak. Bylo mi řečeno, že ještě určitě budu mluvit s kolegyní a možná i s panem ředitelem. Tak jsem si řekla "aha". Ale nějak jsem věděla, že to určitě vyjde a že to chci. Všechno to bylo srovnatelné (plat, chodit můžu, jak se mi to hodí, …) , ale tohle mám blíže u bytu (takže ušetřím denně i skoro hodinu jen na cestě a nemusím si kupovat ani předplatné jízdné - takže nakonec skrze peníze to vychází o něco lépe) a asi tohle bude "jednodušší" práce - jakože blíže mému srdci. Jak už tady vyplývá, tak jsem to vážně získala! Jsem tam! Jsem na to zvědavá - od úterý začínám.

Jistě, že tam byly pochybnosti, co kdyby to náhodou nevyšlo. Někteří mi tvrdili, že bych to měla prostě vzít, že je to jistota a ta práce byla také na úrovni a pro skvělou instituci. Ale většina lidí, mě v mém rozhodnutí podporovala - za což jsem vážně ráda a uvědomila jsem si, že mám kolem sebe skvělé lidi, kteří mi vždy poradí a podpoří mě. A tak se mi splnil další sen - mít možnost odmítnout práci na dobré úrovni :). Dokonce, když jsem si řekla, jestli by mi mohli dát pár dní na rozmyšlenou, tak jsem je dostala :).


Nevím, jak moc chcete tyhle články, ale vždy je můžete přeskočit a nečíst je - je to jen na vás :). Ale určitě bych ráda ještě minimálně informovala o tom, jestli jsem udělala dobře a jestli je to tak fajn, jak to zatím zní.


Nevzdávejte se svých snů.


Komentáře

  1. Občas je opravdu důležité zariskovat a ještě k tomu, když je možnost, že tím člověk více získá. :) Držím palce!

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezky napsané a se šťastným koncem. Jak sama píšeš, risk je zisk, ačkoli se to nedá uplatnit vždy. Jsem ráda, že ti ta práce vyšla. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. O dveřích mi psala má kolegyně z práce, když se se mnou rozešel přítel. :-) Tak to je senzační, moc ti gratuluji a přeji hodně štěstí v nové práci! :-) A mohu se ze zvědavosti zeptat, co tedy děláš, pokud to není tajné? :-) Každopádně takové články já budu číst moc ráda..ostatně jako všechny tvoje ostatní. :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jenny Han: Všem klukům, které jsem milovala

Dnes přináším jednu recenzi na přání, jinak by nevznikla. Běžně tento žánr knih nečtu. Jenže poslední dobou to nejsem ani úplně já.

Jak si představuji svého prince?

Na mém starém blogu si můžete prohlédnout, jaký typ kluků se mi líbí. Zde máme sepsané nějaké vlastnosti, koníčky, zlozvyky apod, které by můj vysněný princ (ne)měl mít.

Co si chci přečíst v roce 2024

Přichází další rok a s ním nemůže chybět další seznam knih, které bych si ráda přečetla. Rok 2023 jsem dávala hodně přednost novým knihám, takže se v seznamu trochu krotím, protože vím, že tomu v roce 2024 nebude jinak. Seznam tudíž budu doplňovat postupně… z osobní knihovny May McGoldrick: Rebelka z Vysočiny  J. Lamb: Smutný medvídek A. Potter: Kde je ta holka L. Beukesová: Zoo city A. C. Doyle: Ztracený svět C. C. Humphreys: Vlad D. Stoker: Dracul M. D. Carter: Fotografka S. James: Ztracené memoáry Jane Austenové  (rozečteno str. 150 poznámky: 285) P. Cornwell: Ohnisko požáru A. C. Doyle: Z kolébky modrých vln Tracy Wolff: Charm J.R. Erickson: Ti, co zemřeli Caroline Montague: Tajemství italské vily Louise L. Hay: Vše je tak, jak má být Patrik Hartl: Gazely Jane Austen: Pýcha a přemlouvání = Anna Elliotová Jeffery Deaver: Kříže u cesty Jeffery Deaver: Hodinář Jeffery Deaver: Hra na nikdy Milan Kundera : Nesmrtelnost George Orwell: Na d...